Gay Erotic Stories

New Incomer Když za náma zaklapla závora a nákladák s novou „várkou“ zabrzdil na dvore vezení, bylo mi celkem jasné, že tady všecka sranda koncí. Že to bude ale tak zlé, to nenapadlo asi nikoho z tech deseti nových kousku. Zvláštní kriminál. Starý zámek, prý VÝCHOVNÝ TÁBOR, ve skutecnosti malé peklo. Hned na rampe nás roztrídili, skoro jako v koncetráku. Mladí kluci nalevo, starí psi napravo. Nás mladší pak vehnali na jakousi chodbu. Prý vstupní lékarská prohlídka. Polda, co nás transportoval, asi tak tricet let, doprovázel naši skupinku i k lékari. „Svlíknete se do naha a civil hodte každý do tohohle papírovýho pytle. Nejakej cas, ho urcite nebudete potrebovat. Vyfasujete kombinézy, ale až na druhý strane.“ rekl trochu dvojsmyslne a pak nás serval. „ A fofrem!“ Za chvíli se pološero chodby belalo šesticí nahatejch tel. Polda si to rázoval kolem nás a nepokryte nám vejral na ocasy. „Roztáhni nohy!“ prikázal jednomu. „A ty se porádne vohni, máš hezkou prdel!“ „Hmm, tohle je moc peknej macek. Honiš si ho?“ zeptal se mého souseda. „Co je vám po tom?“ odsekl ten kluk. „Rád se koukám na tvrdý ocasy. Nekdy!“ vysmál se mu polda. „Tak delej, postav ho!“ Kluk sebou ani nehnul. „Nebo ti mám pomoct?“ Myslel jsem si, že toho kluka zbije, ale namísto toho si ten borec v uniforme zacal hladit svuj vlatní rozkrok a pomalu si rozepínal poklopec. Vytáhl ocas a beze studu si ho pred náma zacal honit. Musím uznat, že mel prut úctyhodných rozmeru. „Dobre se koukejte, hošánci, a myslete na zadní kolecka. Kdo to bude mít u me dobrý, bude to mít tady taky dobrý. Tak honem, kdo mi ho pokourí?“ Strelhbite jsme se po sobe podívali, ale nikomu se do toho ocividne nechtelo. „Radím vám, rozcvicka tady na chodbe vám muže jedine prospet. U doktora se pak už nezastavíte...“ zasmál se a kleknul si prímo prede mne. „Hezky žilnatej kolík, ty má doktor rád.“ mumlal si spíš pro sebe, „ale nemusí mít, kurva, úplne všechno!“ -- s temi slovy mi zacal olizovat stehna, pupek, potom i varlata a nakonec mi sjel špickou jazyka na kokota. Cítil jsem, že mi zacíná stoupat. Žalud se mi nalil a predkožka z neho pomalu zacala sjíždet. Bylo mi trapne, ale telu se nedá poroucet. Polda nyní vsál muj ocas do sebe. Dráždil mi žalud jazykem a pomalu zacal prirážet ústy. Klukovi vedle mne se postavil taky. Policajt ho volnou rukou zacal honit, ale jazykem se porád venoval mému. Pomalu si pritahoval mého souseda za nabehlý úd blíž a blíž ke svým ústum, až jsem najednou poprvne v živote pocítil kombinovaný pocit, kdy mi žalud dráždil císi jazyk a zároven slizký žalud nekoho dalšího. Už dlouho jsem nikoho nemel, a tak jsem mel strach, že se tady nakonec udelám, ale vtom se otevrely dvere z ordinace. „Ty mi je „rozdeláváš“, Ronnie?“ zeptal se císi hlas. „No, jak chceš. Ale to první kote mi, prosíte, pujc, bud tak hodný. A fofrem, nebo ti rozkopu prdel. A vám hošánkové,“ rozkricel se do chodby, „vám doporucuju, držte se na uzde, máte pred sebou každý ješte moc a moc úkolu!“ S temi slovy si mne zmeril -- ani ne tak od hlavy k pate jako spíš od žaludu ke koulím -- a pokynul mi, at jdu do ordinace. Ocas mi sice trošku klesnul, ale jen napolo, a celý oslintaný od poldy, kterému Doktor ríkal Ronnie, mi pleskal o stehno. Myslel jsem znovu, že se hanbou propadnu... Ale v tu ránu se mi smrsknul curák hruzou. V ordinaci totiž ležel privázaný na cemsi, co tak trochu pripomínalo porodní kozu, mladej míšenec. Nohy do praku a mezi nima obrovskej pytel a karabác vypracovaného ohonu. Zatím se mu jen tak povaloval po ochlupených koulích. Taky sotva polotuhej. Co bylo ovšem horší, to byl ten chobot, co mu couhal z análu. Došlo mi, že je to umelý penis neskutecných rozmeru. „No, tebuh,“ napadlo mi, „jestli mne ceká neco podobnýho, tak to teda bude desnej porod.“ Doktor si musel mýho vydešenýho pohledu všimnout. „To nic, mladý muži,“ obrátil se na mne, zrejme pobavene, „to je jen muj asistent. Brzo všechno pochopíte...“ a zacal se zbežnou lékarskou prohlídkou. Oci, jazk, míry, váhy, poklepávání, prohmatávání... Pak si prisunul pojízdný stolecek na kterém byly jakési chemicky ošetrené papíry. „Ted vás, mladý muži poprosím, abyste se oprel o hranu toho stolku presne korenem ocasu a maso laskave položte na ten papír.“ Nevedel jsem, co si o tom myslet, ale poslechl jsem. Najednou mi do hýžde píchnul injekci. „Ockování, a zároven záruka, že vám ocas klesne, jak se sluší a patrí. zatracenej Ronnie, s rozdelanejma nadrženejma klukama se snad muže bavit a po prohlídce.“ Nevím, jakou sracku do mne z tý injekce ládoval, ale bolelo to tak, že mi hulka spolehlive splaskla. „To nic,“ povídá Doktor, a mel jsem pocit, že mluví spíš s mým ocasem než se mnou, „za chvíli te zase dáme do porádku.“ Cosi zablesklo a doktor si vytáhl fokopii mého kokota. Otocil se, meril si snímek a cosi si zaznamenával. „Ted bych potreboval to samé, ale v plné pohotovosti. Postavíš si ho sám?“ broukl na mne pres rameno. „Nevím, pane doktore.“ oznámil jsem mu po pravde. Byl jsem se všeho úplne vedle. „Zkus to, kdyby to nešlo, Arnie, muj asistent ti pomuže. Je tady od toho. To víte, mladý muži, tohle je mužská veznice, ostatne, Arnie kourí líp než nekterá devcata...“ Arnie se doširoka usmál, kávnul na mne a pomalu otevrel ústa. A v jeho koženém obušku to žacalo cukat, žalud se mu nalil do tmava a celý ten konský stožáz se prede mnou zacal malátne zvedat jako velbloud z písku. V tu ránu mi, nevím ani proc, ocas stál jako pružinka. Doktor to musel všechno po ocku pozorovat, protože ted se najednou prudce otocil, prirazil si stolecek pod mé koule a porídil druhý snímek. „Výtecne, to má grády“, pochvaloval si. „Jdi se ohrát do Arnieho, hned budeme pokracovat. Nikam jsem samozrejme nešel, zustal jsem stát jako zkoprnelý. Doktor si vzal do dlane lubrikant, pritáhl si mne za kokota tesne pred sebe a zrucne mi ho zacal ohmatávat kolík. Chladivý lubrikant a doktorovy stisky (bylo mi, jako by mne dojil) vyvolaly okamžitý efekt. Zase mi naplno zahucelo v klacku. Doktor mi stáhnul predkožku takžka až na doraz a prstem prohmatával a žalud, potom otevrel šterbinku mého chámovodu a zajel do ní jazykem. Potom si ústa zase peclive otrel, takže jsem se porád domníval, že to patrí k jeho bežné praxi. „Podívej se, hochu, nebudeme si nic namlouvat. Jsi v kriminále mezi chlapama, který jsou taky už pekne nadržený. Zkrátka mužský sex, chápeš, nerad bych, ale aby ses mi hned zítra objevil na marodce s natrženou prdelí. Potrebuju jednoduše vedet, co dokážeš a kolik vydržíš, než ti tu sebranku pustím na poklopec. Ocas ti stojí pekne, tak ho rovnou vraž Támhle do Arnieho. Vyndej z neho ten špunt a vraž tam toho svýho macana. Netlac, a bud milej, porádne dávej pozor, protože jestli mi naoplátku natrhneš nejakýho mukla ty, vrazím to do prdele to, co ted z toho negra vytáhneš.“ Poprvé jsem si vjel do chlapa. Byl to zvláštní pocit, já tady mrdám chlapa a jeho konský ocas mi stojí v ústrety a vlhcí mi chlupy okolo pupku. A to všechno pred nejakým Doktorem. Zaslechl jsem cvakání. Ten chlap si nás u toho fotil. „Co se divíš? Ke studijním úcelum. -- A ne abys to do nej našil. Semeno chci odstríknout tady do kádinky. Kvuli merení!“ To rekl vážne skoro na poslední chvíli. „Prominte, doktore, ale já už skoro budu.“ Doktor se ke mne pritocil, a znovu zacala hra jeho prstu na dríku mého do ruda rozpáleného ocasu. Za chvíli to ze mne hrnulo mocnými striky. Doktor semeno zmeril a pak ho dal vypít Arniemu. Cernoch se na svuj „drink“ ocividne tešil. Potom mne doktor popsadil na stul prímo pred sebe. Musel jsem pokrcit kolena. Sedel jsem pred tím mužem, jak mne pámbu stvoril a z ocasu, mi vytékaly poslední kapicky mého vlastního semene. Kdyby to nebylo tak trapné,. pripadal bych si jako na dece na nuda-pláži. Doktor si porád cosi zapisoval, obcas naoko roztžite mi ale hrábl na curáka nebo na koule, polaskal je, chvíli je mnul, nadhazoval mi maso ve kterém to ješte brnelo po nedávné ejakulaci prsty a zase me nechal cekat. Brzo se mi zase postavil. Divil jsem se sám sobe, ale ty podivné zkoušky a vlastne trvalá sexuální hra, mne proste vzrušovaly. Prestával jsem se dokonce i stydet, protože jsem si pripadal, jako pokusný králík, jako laboratorní pejsek. „Klekni si tady na stul, bokem ke mne,“ porucil doktor. „Vystrc prdel a loktama se opri o desku stolu.“ Poslechl jsem. Doktor mi vytáhl stojící péro zadem mezi nohama, primácklo mi to koule, ale Doktor ted už zcela bez zábran mi zacal kourít, lízat a sát ocas a olizovat takhle nabehlé koule.. Prsty s lubrikantem pritom neomylne míril na a do mojí díry. Ale ani jsem dost dobre nepoznal, jestli už je ve mne nebo ne. Musel jsem se plne soustredit na to, co provozoval s mým mužstvím. Pak už to šlo ráz na ráz. Doktor najednou prestal, jako když utne, a porucil mi, at si nasednu na Arnieho.“Nech všech blbostí a poslechni, nebo Arnieho na tebe pustím, a to teprve uvidíš ten tanec.“ Poprosil jsem o lubrikant. „Máš snad pusu a dost slin, ne?“ opácil doktor. Poprvne v živote jsem tedy lízal a kouril ocas. Velký tmavý konský úd mne dusil v krku a já si v hruze uvedomoval, na co si budu muset nasednout. Pro jistotu jsem lízal jako zbesilý. Mel jsem sucho v hrdle, ale snažel jsem se ten mocný klacek zvhcit jak se dá. Nakonec jsem ho zacal i kourit. Vsál jsem ten obrovský žalud, primáckl ho jazykem na horní patro a proste jsem ho tomu dáblovi honil hubou. „Treba ho to vzruší a bude pak ve mne drív hotový“, doufal jsem. Cernoch zacal sténat a cítil jsem, jak se jeho ocas krecovite napíná. Pustil jsem ho z huby. Prede mnou se tycilo vlhké žilnaté zvírecí kopí, žalud napnutý k prasknutí a celé to pulsovalo. „Jsi jen zvíre, pokusný králík“, opakoval jsem si jako v transu a pomalu si na tu obrovskou vec sedal. Bolest byl zprvu strašilá, ale najednou to do mne vniklo. Mel jsem pocit víteze. zacal jsem na to mucídle tancit, nahoru a dolu, Arnie sténal jako druhé pokusné zvíre a pokud mu to popruhy povolovaly, prirážel do rytmu. Prdel mi horela, ale ocas stál jako kopí a ješte jsem všelijak pózoval, kroutil se a uhýbal zvedavému oku Doktorovy kamery. Najednou jsem vycítil, že se Arnie blíží k výstriku. Nevím, co mne to popadlo, ale dostal jsem neodolatelnou chut prožít to z blízka. Seskocil jsem ze svého nádherného „hrebce“ a otocil se k jeho nabíjecímu kulu. Pumpovalo to v nem doslova k prasknutí. Žíly nabehlé, žalud s otevrenou „pusinkou“, jako by lapal po dechu... Anebo po mých ústech? Sklonil jsem se k nemu a nesmírne pomalu jsem ten ocas vsával do krku. Uderil mne proud semene, a další a další ... Lacne jsem polykal, abych se nezadusil. Chutnalo to tak trochu slane a trochu po ústricích. Náhle jsem zaslechl Doktora: „Tak pojd, zvírátko, budeme pokracovat.“